Suroviny pro energetickou a digitální transformaci Evropy
Proč je důležité řešit otázku surovin?
Ačkoli obnovitelné zdroje energie, jako slunce nebo vítr, jsou téměř nevyčerpatelné, k jejich využívání potřebujeme materiály, kterých máme naopak jenom velmi omezené množství. Solární panely, větrné turbíny, baterie i elektrické kabely obsahují kovy. Odolnost, vodivost a další jedinečné vlastnosti činí z kovů materiály mimořádně vhodné pro obnovitelné technologie. Nejprve je však třeba vytěžit rudu, ze které se kovy získávají, což je často velmi špinavé odvětví průmyslu. Některé kovy jsou navíc vzácné nebo nám jejich zásoby již docházejí.
Čím více energie získáváme z nebe nad sebou, tím hlouběji pod sebe musíme kopat. Vzhledem k decentralizované povaze výroby energie z obnovitelných zdrojů je spotřeba kovů v tomto sektoru mnohem vyšší než u fosilní energetiky. K nahrazení jedné uhelné elektrárny musíme vybudovat celý park větrných turbín. Slunce a vítr navíc nejsou jako zdroje energie k dispozici neustále, je proto nezbytné část vyrobené energie ukládat pro pozdější použití. Technologie pro skladování energie rovněž vyžadují kovy, ať už jde o výrobu baterií nebo přeměnu elektřiny na vodík pomocí elektrolyzérů. Poptávku po kovech dále zvyšuje nutnost posilovat rozvodné sítě a přechod na elektromobilitu.
Vzhledem k naléhavosti řešení klimatické krize nemáme jinou možnost, než je co nejrychlejší přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie a současné hledání maximálních úspor energie. Již nyní dochází k exponenciálnímu nárůstu využívání sluneční a větrné energie. Stejný rozmach zaznamenává oblast elektromobility a související výroby baterií. To se promítá do rychle rostoucí poptávky po takzvaných „energetických kovech“. Podle Evropské komise bude EU v roce 2030 jenom na pokrytí výroby baterií do elektromobilů a pro ukládání energie potřebovat osmnáctkrát více lithia a pětkrát více kobaltu, než je celková současná spotřeba těchto kovů. Předpovědi pro rok 2050 uvádějí šedesátkrát vyšší spotřebu lithia a patnáctkrát vyšší spotřebu kobaltu, než máme dnes.
Také digitalizace stojí před vážným problémem
Vedle přechodu k moderní energetice založené na obnovitelných zdrojích je pro EU prioritou také oblast digitalizace. Ani digitální transformace se neobejde bez kovů. Digitální inovace nám často usnadňují život. Práce na dálku a videokonference se ukázaly jako zvlášť užitečné alternativy během pandemie koronaviru. Čidla, data a algoritmy také přispívají k udržitelnějšímu využívání zdrojů, energie a materiálů. Zároveň ale digitální technologie nezanedbatelné množství energie a materiálů ke svému provozu spotřebují. Navzdory éterické představě spojené s metaforou „oblaku“ (cloud) má datová ekonomika značnou fyzickou stopu, jejíž součástí je široká škála kovů. Pokrok ve zvyšování energetické a materiálové účinnosti digitálních zařízení a sítí nestačí držet krok s exponenciálním růstem objemu dat, který se každé dva až tři roky zdvojnásobí.
Odvětví čistých technologií a digitální sektor spolu soutěží o ty samé kovy. Příkladem jsou vzácné zeminy, které se používají jak v elektromobilech a větrných turbínách, tak v digitálních zařízeních. Evropská poptávka po těchto surovinách by se podle aktuálních predikcí mohla do roku 2050 zdesetinásobit.
Vývoj technologií a trhů je těžké předvídat, a proto ani dlouhodobé prognózy poptávky po konkrétních kovech nejsou zcela spolehlivé. Jedno je však zřejmé, a to že významná část dodávek kovů bude pocházet ze zemí mimo Evropu. V současné době pokrývá dovoz surovin 75 až 100 % evropské spotřeby většiny drahých kovů. Z toho vyplývají nezanedbatelná rizika pro bezpečnost dodávek a strategickou nezávislost Evropy. Vyvolává to rovněž otázky ohledně klimatické spravedlnosti, protože hlavní zátěž spojená s těžbou kovů v současné době dopadá na obyvatele globálního Jihu. Ne nadarmo jsou proto kovy považovány za Achillovu patu energetické a digitální transformace.
Neměli bychom se v zájmu úspory drahých kovů důkladně zamyslet také nad svojí spotřebou joulů a bajtů? Jak zabránit tomu, aby cenné kovy končily jako odpad? A dokážeme vůbec získávat nezbytné suroviny tak, abychom se nedopouštěli nespravedlnosti vůči lidem v rozvojových zemích, ani nežili na úkor budoucích generací?
Publikace Suroviny pro energetickou a digitální transformaci Evropy – akční plán pohlíží na problematiku kovů z různých úhlů pohledu od udržitelného rozvoje po geopolitické souvislosti. Závěrečnou část tvoří akční plán, který popisuje kroky k odpovědnému zajišťování kovů pro energetickou a digitální transformaci Evropy jak na Evropské, tak na národní a lokální úrovni. Publikace v češtině je ke stažení zde.
V dubnu 2021 jsme uspořádali webinář Udržitelné baterie. Program i záznam jednotlivých vystoupení najdete níže na této stránce.
Záznamy mezinárodních webinářů a další publikace na téma tohoto projektu najdete na stránkách Green European Foundation zde.
Publikace i webináře vznikly v rámci projektu Green European Foundation Metals for a Green and Digital Europe. Hlavním partnerem projektu je Wetenschappelijk Bureau GroenLinks s podporou Institutu aktivního občanství, Fundacja Strefa Zieleni, Green Economics Institute, Etopia, Visio a Transición Verde. Dalšími odbornými poznatky přispěl také švédský think tank Cogito.
Akční plán vznikl jako výsledek série mezinárodních webinářů, expertních setkání a online konzultací, které probíhaly v období od března do srpna 2021. Autoři publikace tímto děkují stovkám odborníků, politiků a aktivistů z celé Evropy i zemí globálního Jihu, kteří se zapojili do diskuzí, za množství podnětných myšlenek a nápadů, jak se vypořádat s hrozícím nedostatkem vzácných kovů.
Udržitelné baterie - webinář s mezinárodní účastí
středa 28. dubna 2021 od 15:00–17:00
Webinář proběhl prostřednictvím platformy Zoom. Simultánní tlumočení EN-CZ bylo zajištěno.
O čem se diskutovalo?
Přechod hospodářství evropských zemí k moderní energetice založené na obnovitelných zdrojích bude vyžadovat mimo jiné i masivní nárůst kapacit pro akumulaci elektrické energie. Baterie budou nezbytnou součástí energeticky soběstačných domácností i administrativních či průmyslových areálů. Bateriová úložiště se budou podílet na stabilizaci elektrorozvodné sítě. Baterie budou využívat stovky tisíc elektromobilů, které budou zajišťovat čistou mobilitu v našich městech.
Máme však v Evropě dostatek surovin na výrobu potřebného množství baterií? Umíme nezbytné drahé kovy těžit bez rizika zásadního poškození životního prostředí? Nehrozí nám závislost na nákupu drahých kovů od států se slabou legislativou či diktátorských režimů, kde těžba nebere ohled na důstojné podmínky pracujících a nadměrně devastuje přírodu? Mohou se ložiska lithia v Česku stát součástí udržitelného řešení? Máme k dispozici technologie, které dokáží kovy z dosloužilých baterií recyklovat? A jakou roli v tom mohou hrát české firmy? To jsou některé z otázek, na které budeme s našimi hosty hledat odpovědi.
Na webináři vystoupili:
Tomáš Kazda, docent Ústavu elektrotechnologie, FEKT VUT Brno - záznam vystoupení zde.
Alicia Valero, vedoucí oddělení Industriální ekologie v Research Centre for Energy Resources and Consumption (CIRCE Institute), Zaragoza, Španělsko - záznam vystoupení zde.
Pavel Čmelík, ředitel útvaru Řízení rozvojových projektů ČEZ a.s. - záznam vystoupení zde.
Petr Kratochvíl, jednatel společnosti Ecobat - záznam vystoupení zde.
Josef Gamba, regionální technický koordinátor Peugeot Citroen, P Automobil Import - záznam vystoupení zde.
Ewa Sufin-Jacquemart, členka Správní rady Green European Fundation - záznam vystoupení zde.
Webinář uspořádala Green European Fundation s podporou Institutu aktivního občanství, z.s. a finanční podporou Evropského parlamentu ve prospěch Green European Foundation. Evropský parlament nenese zodpovědnost za obsah tohoto webináře.
Kontakt na pořadatele: Martin Ander, martin.ander@email.cz
Suroviny pro energetickou a digitální transformaci Evropy
Základní informace o projektu Metals for a Green and Digital Europe
Přechod k moderní energetice založené na obnovitelných zdrojích se již nějakou dobu pohybuje na špici evropské politické agendy. Podpora digitalizace jej následuje v těsném závěsu. Aby však bylo možné úspěšně provést obě tyto priority, musí EU dobře prozkoumat a nastavit potřebné zdroje surovin, zvláště vzácných kovů.
Dodávka energie z obnovitelných zdrojů vyžaduje mnohem více kovů, než bylo potřeba ve fosilní energetice. Pokud jde o digitalizaci, ta vyžaduje také širokou škálu kovů, které bude třeba udržitelným způsobem zajistit.
Z tohoto důvodu odstartovala Green European Foundation se svými národními partnerskými organizacemi projekt, který si klade za cíl najít komplexní plán zaměřený na šetrné, cirkulární využívání kovů a odpovědné získávání surovin, kterou jsou pro energetickou a digitální transformaci Evropy potřeba.
Na tomto projektu se podílejí Wetenschappelijk Bureau GroenLinks, Fundacija Strefa Zieloni, Institut aktivního občanství, Green Economics Institute, Etopia, Visio a Transicion Verde.
Tento projekt realizuje Green European Fundation s podporou Institutu aktivního občanství, z.s. a finanční podporou Evropského parlamentu ve prospěch Green European Foundation. Evropský parlament nenese zodpovědnost za obsah tohoto projektu.
